Jsme nezisková organizace, která se už od roku 2018 věnuje mediální gramotnosti a tomu, jak o ni v České republice pečovat. Čteme se [fakticky], protože [fejky] tu nechceme. Dosud jsme realizovali interaktivní workshopy na stovkách míst pro desetitisíce žáků, studentů i dětí z dětských domovů. Zabýváme se médii, prací s informacemi, kritickým myšlením, bezpečím na internetu a kultivovaným diskutováním. A protože ve školách to nekončí, děláme programy i pro učitele, firmy a veřejnost.
Jsme hraví a upovídaní. Dbáme na to, aby se ve všech našich workshopech střídaly informace s praktickými aktivitami. Vždycky nám udělá radost debata s účastníky – a poslechnout si nás můžete i v našem podcastu.
Jsme mladí. A svět kolem nás nám není jedno. Ke studentům máme stále blízko, proto zachytáváme trendy, které je formují, mluvíme s nimi jejich jazykem a o věcech, které je zajímají.
Jsme otevření a rádi se učíme. Účastníme se nejrůznějších kurzů, mimo jiné i několika evropských odborných školení zaměřených na mediální gramotnost a kritické myšlení.
Jsme flexibilní. Chcete workshop na téma, které jste nikde jinde nenašli? Potřebujete program, co bude bavit prvňáčky i zaměstnance na školení? Nebo za vámi máme přijet do Horních Bludovic? Ozvěte se, moc rádi se domluvíme.

Přemysl Danda
Jsem ředitelem na ScioŠkole v Dobříši, dříve jsem pracoval jako redaktor Hospodářských novin a byl jsem spolupracovníkem projektu Demagog.cz, který se zaměřuje na ověřování faktických výroků. Dezinformace jsou jedním z velkých rizik současné společnosti a vnímáme jako klíčové pokusit se o rozvoj mediální gramotnosti a zejména kritického myšlení.

Valérie Štylerová
Jsem absolventkou žurnalistiky na FSV UK. Kromě aktivit ve Fak(e)ticky se věnuji například i dobrovolnictví v environmentálně vzdělávacím oddílu pro mládež, pracuji v Českém svazu ochránců přírody, působím jako audio-video editorka v ČTK a mám zkušenosti s analýzou a tvorbou webů. Nejčastěji jsem pak k nalezení s propiskou a blokem v ruce a dvaceti neodbytnými otázkami v hlavě – a právě proto považuji diskuzi za jednu z nejdůležitějších součástí mediální výchovy.

Aneta Štokrová
Jsem studentka žurnalistiky na Univerzitě Karlově a externí redaktorka Radia Wave, stanice pro mladé posluchače Českého rozhlasu. Dnešní svět mladých je propojen médii a sociálními sítěmi, proto je důležité řešit také témata, která se jich přímo týkají. Ať už jde o sdílení memů nebo osobních údajů, snažíme se dětem ukázat, jak z internetu udělat bezpečnější místo, a předcházet tak i kyberšikaně.

Markéta Svobodová
Jako studentka žurnalistiky na FSV UK vnímám, že dnešní doba je natolik rychlá, že dá práci vyznat se v aktuálním dění nebo v technologiích. Prací ve Fak(e)ticky se snažím rozšiřovat povědomí o mediální gramotnosti, o fungování a vlivu sociálních sítí nebo o dezinformacích. Kromě toho jsem zapojena do projektu Link2Ukraine, ve kterém se snažíme podávat ověřené informace a analýzy o dění na Ukrajině i ve více jazycích. Ráda fotím, čtu, cestuju a poznávám zajímavé lidi.

Ema Dvořáková
Jsem studentkou žurnalistiky na FSV UK a geografie na PřF UK. Na žurnalistice se věnuji hlavně fotce. Geografii jsem začala studovat hlavně proto, že je třeba uvědomovat si, že všechno je se vším spojené. Média, sociální sítě a všudypřítomné informace utvářejí geopolitické vztahy po celém světě. Dle mých zkušeností je proto důležité kriticky myslet a přemýšlet nad věcmi v širším celku.

Monika Všetečková
Jsem studentkou Mediálních studií na FSV UK, která jsem si zvolila jako nadstavbu k Mezinárodním vztahům. Díky studiu médií jsem objevila novou energii zkoumat digitální svět a to, jakým způsobem se v něm děti pohybují. Mou doménou jsou témata jako zdravý vztah k technologiím a digitální minimalismus. Při workshopech pro Fak(e)ticky se mi hodí hlavně zkušenosti z práce s dětskými kolektivy, které se věnuji už přes dekádu, či stáže v televizi.

Matyáš Počepický
Baví mě předávat informace a vidět, že se díky mně někdo něco nového naučil a nebyla to nuda! Ve Fak(e)ticky těžím ze zkušeností, které jsem nabyl v reklamních agenturách, při dobrovolnictví s ukrajinskými dětmi v OPU či doučováním angličtiny. Tyto zkušenosti mne přesvědčily, že je důležité kriticky hodnotit a ověřovat informace, které přijímáme, ale také je umět srozumitelně předat dál. Studuji magisterský obor Mezinárodní Obchod na VŠE a v rámci specializace se věnuji multimédiím. Ve volném čase tvořím hudbu, sportuji a jsem rád v přírodě.

Nikol Mudrová
Studuji žurnalistiku na FSV UK, kde se zaměřuji zejména na fotografii, dezinformace a nová média. Mám za sebou psaní a focení pro Studentu, stáže v ČT a v Seznam Zprávách, kde jsem nakonec zakotvila. V SZ edituji sociální sítě, píši zpravodajský newsletter a sem tam objíždím seniory s workshopy mediální gramotnosti. Ve volném čase se snažím co nejvíc číst, pít litry kafe a neprokrastinovat.

Anna Peclová
Studuji žurnalistiku na FSV UK. Do Fak(e)ticky jsem se přidala, abych se naučila něco nového a hlavně, abych to mohla předávat dál. Ráda čtu, píšu a zpívám. Nejšťastnější jsem na cestě za dobrodružstvím do dalekých světů.

Tomáš Sýkora
Pracuji v marketingové agentuře, kde se věnuji tvorbě videa a podcastů. Devět let jsem působil v České televizi, kde jsem poznal práci před kamerou i v zákulisí. Fascinují mě nová média a umělá inteligence – přetváří naši společnost tempem, které bylo dříve nepředstavitelné. Považuji za důležité jim rozumět, aby se člověk ve světě, který se mění k nepoznání, neztratil. Na projektu Fak(e)ticky mě nejvíc baví kontakt s mladými lidmi, díky kterému zůstávám v obraze i po odchodu z televize.

Anna Pretlová
Jsem studentkou Mediálních studií na FSV UK a kromě toho externě spolupracuji s Českým rozhlasem. Díky práci v rádiu jsem si uvědomila, jak je v dnešní době důležitá mediální gramotnost. Věřím, že média a sociální sítě jsou komplexní záležitost a opravdu dobře jim porozumět může být pořádný oříšek. Na workshopech se ráda věnuji stále se měnícímu a vyvíjejícímu se tématu umělé inteligence, která dokáže být hrozbou a budoucností zároveň.

Tereza Cedidlová
Jsem absolventkou žurnalistiky na FSV UK. V médiích působím už od začátku svých studií, prošla jsem různými redakcemi Českého rozhlasu, až jsem nakonec zakotvila v kulturním zpravodajství. Novinařina mě naučila, že média mají ohromnou moc, a je proto důležité neustále kriticky vnímat dění kolem sebe. Své zkušenosti bych teď ráda předávala dál, i proto jsem se přidala k Fak(e)ticky. Ve volném čase mě nejčastěji najdete v divadle, na koncertě, v horách nebo u vody.

Tobiáš Wágner
Po absolvování bakalářské žurnalistiky na FSV UK pokračuji ve studiu politických teorií na filozofické fakultě. Jsem aktuálně novinářem na volné noze, kterého nejvíce baví politická a kulturní témata a rád hledám cesty, jak je spojovat. Léta také působím ve skautském hnutí. Své zkušenosti ze žurnalistiky a výchovy dětí se snažím spojovat v něco smysluplného právě ve Fak(e)ticky. Věřím totiž, že učit mladé přemýšlet mediálně a kriticky má smysl co nejdříve. O to víc se nám to pak i vrátí. Když mě nenajdete po Praze, jsem většinou na chalupě nebo někde v čudu s batohem na zádech.

Alena Švaříčková
Jsem advokátka a dlouhodobě se věnuji vzdělávání ve skautu. Mám i pedagogické minimum a vzdělávání mě obecně hodně baví. Díky kontaktu s členy skautských oddílů a zájmu o veřejné dění jsem si vědoma, jak zásadní jsou v dnešní době témata jako je kritické myšlení, mediální gramotnost a orientace ve světě nových technologií. Kromě advokátní praxe si (nejen kritické) myšlení trénuji třeba i na šifrovacích hrách. Těším se na zajímavá setkání na programech Fak(e)ticky.

Marek Lakota
Pracuji jako senior konzultant v IT firmě a jako lektor na volné noze. Dlouhodobě vzdělávám skautské vedoucí a pracuji s dětmi, protože mě baví jejich autenticita a to, že jsou často ještě upřímně zvědavé a žíznivé po nových věcech. Mám ekonomické, psychologické a pedagogické vzdělání a snažím se je uplatňovat kdekoli, kde se to točí okolo komunikace nebo informací. Baví mě kladení otázek a pomáhám lidem ptát se, hledat souvislosti a ověřovat si věci dřív, než jim začnou připadat samozřejmé. S dětmi mě to baví možná i proto, že se ještě nebojí říct „tohle mi nedává smysl“ – a připomínají tím, že tato věta je teprve začátek debaty a učení, ne jejich konec.

