Cíle:
- Jak média zpracovávají informace
- Rozlišení termínů „realita“ a „mediální realita“
- Argumentace a hledání definic
- Tvorba zprávy
- Sloh
Předmět:
- Český jazyk
- Člověk a jeho svět
Průběh hodiny:
Úvod
- Zeptáme se žáků, co si představují pod pojmem “realita”. Jejich definice zapisujeme na tabuli. Po chvíli jejich názory shrneme do vysvětlení, že realita je jinými slovy skutečnost – všechno, co existuje, fakta bez jakýchkoliv představ, přání, domněnek.
- Můžeme uvést na příkladu: Pokud se Ele (z příběhu) líbí Eda a má ho opravdu ráda a chtěla by, aby s ní Eda chodil, je to její představa nebo přání. Pokud ale přijde za Edou, řekne mu, jak moc ho má ráda, on ji řekne, že jí má taky moc rád a moc rád by s ní chodil, pak se to stává realitou.
Mediální realita
- Položíme třídě otázku, zda média ukazují realitu takovou, jaká opravdu je. (Můžeme uvést třeba na příkladu večerních televizních novin – vzhledem k tomu, že v tomto věku děti se zpravodajstvím nepřichází ještě příliš do styku, můžeme nejprve pustit pár reportáží ze Zpráviček ČT:D.)
- Po debatě vybereme žáka, který bude hrát novináře. Musí v krátké zprávě během půl minuty (stopovat) přiblížit, jak vypadá běžná přestávka ve třídě. Takto mohou vystoupit podle času i další děti.
- Poté se ptáme, zda přestávku popsali správně. Zapomněli na něco? Dělá někdo něco o přestávce jinak?
Shrnutí
- Shrneme, že novináři mají málo času, zároveň nemusí vidět úplně všechno a sehnat 100% relevantních informací a tudíž je malá pravděpodobnost, že cokoliv popíšou se všemi náležitostmi přesně tak, jak se to stalo. Jinými slovy tedy to, co najdeme v médiích není skutečnost, ale to, jak skutečnost vidí novinář.
Reflexe hodiny: Zamyslete se nad dnešní hodinou a napište sloh na téma Jak vidím svět (Svět mýma očima).
Tipy pro rodiče:
V dnešní hodině jsme si říkali, co je to realita a shodli jsme se, že mediální realita nemůže být naprosto přesná.
- Co je to realita?
- Proč novinář nedokáže realitu věrně popsat?